|
|
Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení
VÍTKOVÁ, Aneta
Výskyt civilizačních chorob stoupá nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. Četně zastoupena je incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Nejen tato skutečnost vede k neustálému rozvoji kardiochirurgického oboru. Aby mohl kardiochirurgický obor správně fungovat, je zapotřebí perfektní multioborová spolupráce, jejíž součástí jsou i perioperační sestry. Cílem diplomové práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče perioperačních sester na kardiochirurgickém oddělení a současně zjistit, zda jsou tyto sestry motivovány v oblasti celoživotního vzdělávání. Empirická část se skládala z kvalitativního i kvantitativního šetření. Kvalitativní šetření probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů s perioperačními sestrami pracujícími na kardiochirurgických operačních sálech. Vybírány byly záměrně, ze tří různých zdravotnických zařízení. Rozhovory byly doslovně přepsány, zpracovány metodou "Tužka a papír" a rozčleněny do kategorií. Pro kvantitativní šetření byl zvolen nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazník tvořilo 18 otázek a byl rozšířen mezi perioperační sestry pracující na kardiochirurgických operačních sálech v rámci celé České republiky. Distribuce probíhala také skrze NCO NZO a Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 62 respondentů. Výsledná data byla zpracována v programu MS Excel a doplňku realstatistics, za pomoci grafů, kontingenčních tabulek a statistických výpočtů. Výsledky kvalitativního výzkumu nám umožnily zmapovat činnosti, které vykonává perioperační sestra na kardiochirurgických operačních sálech v roli instrumentující či obíhající sestry. Perioperační sestry vykonávají celou řadu činností před, během i po skončení samotného výkonu. Podstatnou oblastí je také komunikace a správné fungování v rámci celého operačního týmu. Pečlivou přípravou na výkon, dodržováním všech povinností, vhodnou komunikací a dobrými vztahy na pracovišti mohou pacientům poskytnout nejlepší možnou péči. Výsledky kvantitativní části výzkumného šetření poukázaly na to, že neexistuje závislost mezi délkou praxe a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání ani mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání. I navzdory tomu mělo výzkumné šetření pozitivní výsledky. Zjistili jsme, že všechny perioperační sestry našeho výzkumného souboru jsou k celoživotnímu vzdělávání dostatečně motivovány. Diplomovou prací a výsledky výzkumného šetření můžeme přispět nově nastupujícím perioperačním sestrám. Mohou se dozvědět základní informace o práci perioperační sestry na kardiochirurgickém oddělení a také o možnostech týkajících se specializačního či celoživotního vzdělávání. Část o celoživotním vzdělávání může být podporou i pro všechny ostatní sestry.
|
|
|
Potenciální zdravotní a hygienická rizika práce personálu na ortopedickém operačním sále
SVOBODOVÁ, Viera
Práce na operačních sálech je velmi náročná. Ze specifik provozu na operačních sálech plyne řada potenciálních rizik, kterým je sálový personál vystaven. Cílem bakalářské práce bylo nejprve stručně popsat možná ohrožení, zjistit názor všeobecných sester na výskyt vybraných rizik na ortopedickém sále a následně porovnat míru obav ve vztahu k věku. Pro dosažení určeného cíle jsme na základě teoretické části práce vytvořili dotazník, kterým jsme provedli průzkum mezi všeobecnými sestrami, které pracují na ortopedickém sále. Zpracováno bylo celkem 110 dotazníků vyplněných perioperačními a anesteziologickými sestrami. Výsledky jsme pak vyhodnotili včetně statistického zpracování. V souvislosti s cíli byly stanoveny tři hypotézy. U všech tří hypotéz jsme předpokládali, že vnímání náročnosti práce a míra obav z výskytu rizik na ortopedické sále souvisí s věkem. Získané výsledky lze stručně shrnout takto: ve vnímání jednotlivých dotazovaných rizik a stresujících situací, v souvislosti s věkem respondentů, se závislost na věku prokázala pouze v jediné kategorii. Jen při vyhodnocení otázky na dodržování přestávky na jídlo, byla prokázána souvislost s věkem. Tedy jen v této jediné kategorii s rostoucím věkem míra negativního vnímání klesá. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že čím je sálový personál starší, tím je pro něj tato konkrétní situace méně stresující. S věkem prokazatelně roste negativní vnímání fyzické zátěže, která je s prací spojená. Stejně tak dotazníky potvrdily vyšší pocit psychické náročnosti práce na operačním sále v souvislosti s věkem. Dále pak byl prokázán vysoký výskyt zdravotních a psychických potíží, které personál spojoval s prací na ortopedickém operačním sále. Přesná znalost vnímání zdravotních a hygienických rizik a stresujících faktorů, personálem operačních sálů, může být přínosnou informací při snaze cíleně zlepšit pracovní podmínky.
|
|
|
Úloha perioperační sestry v multidisciplinárním týmu
VOTOČKOVÁ, Nikola
Práce na operačním sále je náročná a na všechny členy operačního týmu jsou kladeny vysoké požadavky jak na odbornou kvalifikaci, tak na osobnostní stránku. V multidisciplinárním týmu spolupracují odborníci různých profesí. Nedílnou součástí týmu je perioperační sestra, která jako každý z členů zaujímá v týmu nenahraditelnou roli a společně s ostatními členy týmu usiluje o dosažení společného cíle. Tato bakalářská práce přibližuje práci perioperační sestry v multidisciplinárním týmu na operačním sále. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je rozdělena do několika oblastí. Práce začíná charakteristikou jednotlivých časových období perioperační péče a popisuje jakou úlohu plní perioperační sestra v každém z těchto období. Dále tato práce přibližuje prostředí operačního sálu a přípravu operační skupiny. Informuje o kvalifikačním a specializačním vzdělání, které je potřeba absolvovat pro výkon profese perioperační sestry. Teoretickou část práce uzavírá oblast, která se zabývá složením multidisciplinárního týmu a komunikací mezi jeho členy. Empirickou část této práce tvoří výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu má perioperační sestra v multidisciplinárním týmu. Pro dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jaké jsou kompetence perioperační sestry? 2. Jaké jsou možnosti vzdělávání pro perioperační sestry? 3. Jakou roli má perioperační sestra v rámci multidisciplinárního týmu? Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou. Výzkumná data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů s deseti perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Rozhovor obsahoval třináct předem připravených otázek a další otázky byly doplněny dle situace při samotném rozhovoru. Otázky byly rozděleny do třech oblastí. První oblast otázek se týkala identifikačních údajů a vzdělání perioperačních sester, druhá oblast otázek se zajímala o činnosti, které provádějí perioperační sestry na operačním sále a třetí oblast se soustředila na interpersonální vztahy a komunikaci v týmu. Veškerá získaná data byla analyzována a rozdělena do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že hlavní náplň práce perioperační sestry závisí na tom, zda sestra momentálně zastává roli pomocné sestry, tzv. "obíhající" sestry, nebo jestli právě instrumentuje. Obě z těchto rolí zastávají během operačního výkonu svou specifickou úlohu, ale také navzájem spolupracují. Aby se všeobecná sestra stala perioperační sestrou a mohla práci vykonávat bez odborného dohledu je nutné absolvovat specializační studium. Z těchto výsledků vyplývá, že sestry mají zájem se dále vzdělávat, aby mohly samostatně vykonávat práci perioperační sestry. Pacienti jsou pro členy operačního týmu na prvním místě a ačkoli během operačního výkonu nepanují mezi členy vždy přátelské a vřelé vztahy, většina členů se vzájemně respektuje. Výsledky šetření mohou pomoci studentům a sestrám, které mají zájem o obor perioperační péče. Plánovaným výstupem této práce je publikace získaných výsledků v odborném periodiku.
|
|
|
Management odběru orgánů z pohledu perioperační sestry transplantcentra
EIGNEROVÁ, Anna
Transplantologie je rychle se rozvíjející obor medicíny. S tím souvisí i rozvoj ošetřovatelské péče v tomto odvětví. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají perioperační sestry odběr orgánů v Transplantcentru IKEM a získat informace ohledně jednotlivých typů odběrů, péče o orgány, organizace práce perioperačních sester i o tom, jak práce na sestry působí. Jako metoda bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl rozdělen do několika částí a jehož výsledky byly následně kategorizovány. Psychická zátěž sester byla hodnocena pomocí Meisterova dotazníku. Do výzkumného šetření bylo záměrným výběrem zapojeno 8 perioperačních sester pracují v TC IKEM na plný úvazek a 8 perioperačních sester z chirurgických oborů. Perioperační sestry vnímají rozdíly v jednotlivých odběrech kadaverózních dárců a znají jejich modifikace. Důležitý je pro ně rozdíl v odebraných orgánech, zda se jedná o odběr ledvin či odběr multiorgánový s několika týmy chirurgů, rozdělení jater na split a redukci, či věk dárce. Na své práci zdůrazňují zodpovědnost, náročnost a stres. Zkušenější sestry spolupracují na odběrech orgánů v dárcovských nemocnicích, kde mají vlastní odpovědnost, ale zároveň jsou členkami dobře fungujícího odběrového týmu transplantcentra, kam patří sestra, koordinátor a odběrový chirurg. Tyto perioperační sestry slouží v pohotovostním režimu a nesou zodpovědnost za organizaci práce na operačních sálech. Jsou si vědomy náročnosti práce a jsou hrdé na to, kde pracují, zároveň často zmiňují i stres. Vědí, že je zapotřebí relaxovat a regenerovat. Dle Meisterova dotazníku můžeme perioperační sestry transplantcentra řadit do druhé kategorie zátěže, perioperační sestry pracující v chirurgických oborech spadají do první kategorie. Práce slouží jako studijní materiál a byla použita jako podklad pro prezentaci na odborné konferenci.
|
|
|
Centralizace operačních sálů z pohledu sestry
DRAŽANOVÁ, Monika
Cíl práce: Cílem diplomové práce je podrobně informovat o organizaci a provozu dnešních operačních sálů z pohledu sestry. Operační léčba vyžaduje vysoké nároky na technické a materiální vybavení, speciální vzdělávání personálu, dokonalé dodržování asepse, antisepse, sterility a také speciální organizaci práce. Diplomová práce má rovněž poukázat na nejpalčivější problémy současné situace managementu operačních sálů. Nejaktuálnější poznatky i osvědčené metody jsou sumarizovány do jednoduché a srozumitelné formy, která poslouží jako vodítko pro perioperační sestry. Metoda: Pro diplomovou práci bude použita metoda kvalitativní šetření formou polostrukturovaného rozhovoru, společně s metodou sněhové koule snowballig. Sledovaný soubor: Výzkum tvoří respondentky s ukončenou specializací v oboru instrumentování na operačním sále a stále aktivně pracující v daném operačním oboru. Současný stav: Organizace a provoz dnešních operačních sálů je koncipován do dvou fungujících modelů. Jedná se o model tzv. přísálové sterilizace versus centrální operační sály. Oba způsoby mají své klady a zápory, a to jak na provoz, pracovní vytíženost, vzdělávání všeobecných sester i na vedení operačních sálů. Přitom nejméně výhodnou variantou je kombinace obou perioperačních provozů. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na centralizaci a management operačních sálů vyplývá, že typ přísálové sterilizace je brán jako způsob zastaralého modelu sterilizace nástrojů určené pro operační sály. Z výsledků dále vyplývá, že model centrálních operačních sálů se spojením centrální sterilizace je metodou modernější, hospodárně výhodnější, a to jak po stránce ekonomické, materiální tak i pracovní, a to ne jen pro sestry, ale pro veškerý zdravotní personál. Závěr: V souladu s cílem této práce je poukázat na problematiku centralizace operačních sálů, a to jak v rámci výstavby s nutností dodržování veškerých známých postupů v rámci dodržování aseptických podmínek, tak i nutností dobrého managementu či vzdělaností sester v daném oboru. Výsledky mohou být využity pro další zkoumání a jako další zdroj informací pro nelékařské zdravotní obory, hlavně perioperační péči.
|
|
| |
|
|
Vývoj vzdělávání perioperačních sester od historie po současnost
Černá, Miluše ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Škochová, Dagmar (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání instrumentářek/perioperačních sester v České republice. Zaměřila jsem se hlavně na vývoj vzdělávání od počátků oficiálního ustanovení specializačního vzdělávání v naší republice po současnost. Dále ve své práci zmiňuji vyhlášky zákonů týkající se a ustanovující podmínky ke specializačnímu vzdělávání instrumentářek. Součástí práce je i zmapování a porovnání vydané obecné literatury pro operační sestry. V teoretické části procházím průběhem vzdělávání od padesátých let po současnost, zabývám se jednotlivými knihami a uvádím změny, které během vývoje nastaly. V praktické části své práce používám kvalitativní formu výzkumu. Zaměřuji se na strukturované rozhovory vedené pomocí předem vypracovaných otázek v dotazníku. Pomocí nich zjišťuji individuality studia v různých vzdělávacích centrech a mapuji klady a zápory během a po studiu u jednotlivých dotazovaných absolventů specializačního studia. Klíčová slova Instrumentářka/perioperační sestra, studium, vzdělávání
|
|
|
Fyzické a psychické zatížení perioperačních sester na ortopedickém operačním sále
ZEMČÍKOVÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je "Fyzické a psychické zatížení perioperačních sester na ortopedickém operačním sále". Perioperační sestra je v současnosti charakterizována jako vysoce specializovaná odbornice, která se v rámci svého oddělení musí neustále vzdělávat a osvojovat si nové postupy operací. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit možné stupně zatížení perioperačních sester na ortopedickém sále a dále zmapovat fyzické a psychické projevy zátěže u perioperačních sester na tomto sále. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké projevy fyzické a psychické zátěže se objevují u perioperačních sester po standardních výkonech? Jaké projevy fyzické a psychické zátěže se objevují u perioperačních sester po revizních výkonech? Jaké techniky využívají perioperační sestry ke zmírnění zátěže? Jaké stimuly před a během operací zvyšují projevy zátěže. Pro empirickou část byl vybrán kvalitativní přístup. Byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru, pozorování a vybrané testy pro určení fyzické a psychické zátěže. Rozhovory byly následně přepsány přímým přepisem. Výzkumný soubor tvořily perioperační sestry na ortopedickém operačním sále. Z výzkumného šetření vyplynulo, že zvýšená fyzická zátěž je společná pro všechny respondenty a velice zajímavé výsledky přineslo i subjektivní hodnocení psychické náročnosti. Výsledky budou sloužit nejen nově nastupujícím sestrám ke snazšímu zvládnutí práce perioperační sestry, ale i k prevenci možné fyzické a psychické zátěže.
|
|
|
Pracovní zátěž u sester v perioperační péči
POLÁKOVÁ, Ivana
Základní teoretická východiska: Je známo, že profese sestry je fyzicky i psychicky velice náročná. To platí i pro sestry na operačním sále. Práce sester na operačních sálech je vysoce specializované a náročné povolání, které vyžaduje zvláštní schopnosti a vědomosti především proto, že prostředí operačních sálů je velmi specifické a klade vysoké nároky na technické a materiální vybavení, bezchybnou organizaci práce a na co nejdokonalejší dodržování zásad asepse a antisepse. Jde zde o náročnou, různorodou činnost, zahrnující přípravu operačního materiálu, pomůcek, přístrojů, nástrojů a sterilizaci. Správné vykonávání všech těchto činností řadí toto povolání mezi profese s časovým tlakem, fyzickou zátěží a nepravidelným rytmem života a je profesí, u níž vyčerpání psychických a fyzických rezerv znamená nejen ohrožení sester samotných, ale i zdraví pacienta. Cíle práce: Pro splnění hlavního záměru práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá. Druhým cílem je porovnat rozdíly pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči.Hypotézy: V závislosti na stanovených cílech byly určeny čtyři hypotézy. H1: Výskyt psychické zátěže u sester v perioperační péči převládá nad výskytem fyzické zátěže. H2: U sester pracujících méně než tři roky v perioperační péči je výskyt psychické zátěže vyšší než u sester služebně starších. H3: U sester pracujících více než tři roky v perioperační péči je výskyt fyzické zátěže vyšší než u sester s menší délkou praxe. H4: Pracovní zátěž sester v perioperační péči se neliší od normy vycházející z Meisterovy metody hodnocení pracovní zátěže. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu s využitím standardizovaného dotazníku doplněného o vlastní otázky. Dotazník byl zcela anonymní a účast respondentů na výzkumu byla dobrovolná. Byly použity dva standardizované dotazníky. První byl zvolen dotazník dle Maistera, který hodnotí vliv pracovní činnosti na psychiku jedince. Jako druhý byl použit dotazník pracovní aktivity dle Baeckeho, který slouží k měření fyzické aktivity. Cílovou skupinou byly sestry pracující v perioperační péči. Celkem bylo osloveno devět nemocnic v ČR. Všechny vybrané nemocnice souhlasily s provedením výzkumného šetření k této diplomové práci. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Závěr: Práce poskytuje informace o tom, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá a o rozdílech pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči. Výsledky diplomové práce mohou být využity jak vedením zdravotnických zařízení při identifikaci pracovní zátěže u sester v perioperační péči, tak samotnými perioperačními sestrami. Z dosažených výsledků je zřejmé, že problematika psychického a především fyzického zatížení sester na operačním sále je velmi aktuální téma a je důležité věnovat se projevům tohoto zatížení. Proto byl k této diplomové práci vytvořen informační materiál o prevenci pracovní zátěže a metodách její eliminace.
|
|
|
Bariérová ošetřovatelská péče na chirurgických operačních sálech
BOŠKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na zásady a provádění ošetřovatelské bariérové péče na operačních sálech. V teoretické části práce jsou popsány principy hygienického režimu a aseptické zásady v průběhu perioperační péče, dále organizace a koordinace provozu operačních sálů, legislativa, řízení, kontrola kvality poskytované perioperační péče a jednotlivé bariérové postupy, ve kterých může docházet k nejčastějším pochybením ze strany sester. Ve druhé, empirické části práce, bylo cílem ověřit dodržování zásad hygienického režimu na chirurgických operačních sálech perioperačními sestrami, zjistit jejich znalosti o zásadách bariérové ošetřovatelské péče a hledat nejčastější příčiny jejich porušování. Pro výzkumnou část práce byly stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit znalosti a informovanost perioperačních sester o zásadách bariérové ošetřovatelské péče na operačních sálech. 2. Na vybraných pracovištích ověřit dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče perioperačními sestrami. 3. Zjistit případnou problematiku v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče z pohledu perioperačních sester. Jaké vytvářejí zdravotnická zařízení podmínky perioperačním sestrám pro dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče a jaký mají vliv sociologická data jednotlivých sester, především délka praxe, kvalifikační a specializační vzdělání na vznik chyb při dodržování hygienického režimu, jsme zjišťovali pomocí kvalitativního výzkumu s využitím zúčastněného, skrytého pozorování a polostandardizovaných rozhovorů se sestrami, které zároveň tvořily výzkumný soubor pro skryté pozorování. Pomocí rozhovorů jsme se od jednotlivých sester dozvěděli, jak vnímají problematiku dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče, a do jaké míry ji ony samy mohou ovlivnit. Výsledky výzkumného šetření poukazují na vznik a nejčastější příčiny chyb při dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče perioperačními sestrami. Kombinace obou výzkumných metod nám umožnila srovnání mezi teoretickými znalostmi, tvrzeními jednotlivých sester a jejich skutečným chováním při dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče při práci na operačním sále.
|
host ::
RSS.